Přes léto je festivalů habaděj. Všech druhů a po celé republice. Jakákoliv lokalita vás napadne, tak právě zrovna tam se může konat nějaký ten hudební festival. Bez problémů. Pokud je na to ta dotyčná lokalita dostačující. Vyhovující. Aby se tam všechno vešlo. Proto není divu, že se jeden takový festival koná i u nás.
Zdroj: Google
On se tam dokonce i hodí. Bývalá pevnost, prostranství pro takové akce je velmi postačující a celé to prostředí na vás dýchne takovou metalovou atmosféru. Aniž by tam i nějaký festival vůbec byl. V Josefově u Jaroměře se každým rokem, letos už po patnácté, koná Brutal Assault, jeden z největších rockových festivalů v Evropě. Takovou image si jistě můžeme nechat líbit.
Po pravdě to zas takový rockový festival zas není. Je to něco „horšího“. Respektive něco tvrdšího. Rock, metal, death… jakýkoliv styl tvrdší muziky vás napadne, ten tam najdete. Ten tam hrají. A podle toho všechno tak vypadá. Člověk by ani nemusel přímo na festival chodit a nějaký obrázek si udělá. Trocha smůly může být v tom, že ten obrázek nemusí být zrovna moc pěkný.
Jedu si takhle vlakem. Od příbuzných. Jedu domů. A v Pardubicích nějak velké množství lidí v černém oblečení. Říkal jsem si, čím to? Co se děje? Pak se kouknu na mobil a zjistím jaké je datum. Všechno mi dojde. Začíná Brutal Assault a nic víc už nemusím řešit. Kéž by.
Je zvláštní takové fajnšmekry pozorovat. Černé oblečení – trička s popisky nejznámějších kapel toho stylu – to by ještě šlo. Nějaké ty bodáky, řetězy a šperky – proč ne. Vše by ještě šlo skousnout, ale to chování…
Teď nevím z jaké strany. Nerad bych někoho urazil. Zrovna problém chování u těchto lidí je trochu provokativnější téma. Kdo se chová tak, jak by neměl? Metalisti? Cestující?
Na jednu stranu metalisti. Tedy ti, kteří na takové festivaly jezdí, aby bylo jasno. Pokřikovat na všechny strany, polívat dveře pivem… Uvádět na sebe pozornost, chápal bych to, ale jakým způsobem.
Chvílemi jsem čekal, jestli nějaký „civilista“ nezasáhne. Nevím, jestli by měl, ale vždycky se v takových situacích někdo najde. Nezasáhl. Slovní potyčka sice byla, ale nebylo to nic hrozného. Nic velkého se nestalo. Byl klid. Téměř.
Celou dobu jsem ovšem přemýšlel, proč si takové výlevy nenechají až u cíle. Až když přijdou k placu, kde se všechno stane. Proč? Je pochopitelné, že chtějí, aby bylo o nich vědět. Abychom věděli, my prostí cestující, že tu s námi jsou. Ale, to my víme i bez toho. Stačí nám jejich vskutku výstřední módní vkus. Opravdu.
Přiznávám, že cesta s metalisty je zábavná. Pozorovat ty obyčejné cestující jak se dívají. Jak si v duchu říkají, co jsou ty lidi zač? Nemůžou se chovat slušně? Nemohou. To je jejich hudební styl. Dávat na sebe pozornost, řvát na všechny kolem, chlastat ve vlaku, polívat dveře… Jenom, jestli si to nemůžou nechat až na místo určení.
