Letní seznámení na baru

12. 07. 2014 15:30:00
Vešel do dveří. Ještě nenastala pozdní doba, která by se už schylovala k brzkému ránu, takže ho v klubu nečekali přehnaně podnapilí zákazníci, kteří by byli duchem nejspíš už někde jinde, čímž by svým expresivnějším chováním obtěžovali další přítomné, co by o to vůbec nestáli. Smiřoval se tak s tím, že se pravděpodobně nedočká nejrůznějších chvil, kdy by od těchto individuí zachraňoval bezradné slečny, které by o podobné konverzace vůbec nestály. Na okamžik toho ale zalitoval.

Klub byl příjemně zaplněn. U několika stolů sedělo pár lidí. Vedli přátelské konverzace na společenské úrovni. Nikdo nikoho přehnanou hlasitostí nerušil. A pokud se někdo takový přeci jen našel, tyhle chvilkové anomálie nikoho nerušily. Maximálně se po nich někdo poohlédl. Na první pohled se nikdo necítil být rušen. Své pak doplňovala vkusná klubová muzika, převážně klidná elektronika, která se sem parádně hodila a která mu vyhovovala. Jelikož ji pouštěl hudební přehrávač za barem, nikdo z přítomných, samozřejmě kromě barmana, neměl sebemenší šanci hudební produkci jakkoliv ovlivnit.

Přisedl si k baru. Zařadil se tak dalším, kteří tu jsou převážně sami. U baru sedělo několik dalších lidí. Objednal si svůj oblíbený rum s kolou, přičemž si během objednávky všiml pohledné slečny sousedící ob židli. Usoudil, že je tu taky sama. S nikým se totiž nebavila. Všímala si jen svého telefonu a občas prohodila několik přátelských slov s barmanem, respektive on s ní. Netušil, zda se spolu nějak víc znají. Odhadoval, že by mohlo jít o kamarády, třeba bývalé spolužáky ze školy, nebo kolegy z práce.

Při vzájemném očním kontaktu se na sebe přátelsky pousmáli. Tím došel k závěru, že případné seznámení s ní nebude tak těžké a mohl by k němu časem pokročit. Poté, co mu byla podána sklenička s pitím, pokynul jí „na zdraví“. Potěšilo ho, že to s povděkem opětovala. Byl na dobré cestě.

Vnímal poklidnou muziku a letně noční atmosféru docela útulného klubu a postupně pozoroval všechny přítomné. To ho nejvíce při návštěvách takovýchto podniků bavilo a fascinovalo. Jací lidé sem chodí. Jak se chovají. Jak se spolu baví. Že se všichni očividně cítí šťastní a v pohodě. Že se jim tu líbí. Pochopitelně, jinak by sem nechodili, že. A že se prostředí líbí i těm, kteří tu jsou snad poprvé. Uznal, že si to tenhle klub zaslouží.

Napil se svého drinku a začal decentně pozorovat svou sousedku. Pohledná slečna téměř jeho věku. Dlouhé tmavší vlasy. Lehce snědší typ. Takové se mu vždycky líbily. Navíc měla na sobě černé legíny s lehce punkovějším vzorem a přitažlivou černou blůzu. Při tom pohledu si vzpomněl na kamaráda, který dámské legíny z nějakého důvodu nemohl skousnout. Jemu na nich ale nikdy nepřišlo nic špatného. Dokonce i v tuhle chvíli ho to lehce vzrušovalo.

Zaznamenal, že si stále spíše všímá svého mobilního telefonu, navázat s ní kontakt tak nebude vůbec jednoduché. Netušil, co ji tak zaměstnává. Zda přes telefon vyřizuje nějaké důležité záležitosti, nebo jen zabijí čas z dlouhé chvíle. Jelikož je ale pátek večer, od vyřizování nejrůznějších důležitých záležitostí by si měl člověk odpočinout. Tak usoudil, že by zabíjení dlouhé chvíle spíše nezávaznou konverzací bylo o něco smysluplnější.

Zhluboka se nadechl, odhodlal se a zkusil to: Ehm, slečno, neruším vás?

S úsměvem vzhlédla od displeje. Ne.

Ulevilo se mu, což dal najevo mírným úsměvem. Nijak ho neodmítla, nedala najevo, že nemá zájem. Může tak směle pokračovat. Otázkou ale může být, jak ji zaujmout, aby se pak raději nevrátila ke svému technologickému milenci. A zda se mu to vůbec podaří.

Jak se vám tu líbí, jste tu poprvý?

Je to tu pěkný. Chodím sem docela často. Vás jsem tu ale nikdy neviděla. Jste zdejší?

Ne. Jsem tu jen na návštěvě u známých. V tomhle klubu jsem poprvý a hned na první pohled na mě udělal velmi dobrý dojem.

To vám musím dát za pravdu. I na mě to velmi pozitivně zapůsobilo, když jsem tady byla poprvý, jako kamarádčin doprovod.

A že tu dneska jste sama?

To se tak najednou sešlo. Kamarádka na mě bohužel neměla čas, beztak by tady nejspíš byla se svým přítelem, kterýho zrovna dvakrát nemusím, a jen bych jim tady křenila. A sama se nudila.

Se mnou se snad nenudíte...

Zatím ne. - A vykouzlila příjemný úsměv na tváří. Jemu se náhle ulevilo. Očividně na ni udělal dojem, což ho potěšilo a což byl jeho účel. Ale protože zaznělo „zatím“, musí se snažit, aby ve stupnici určité náklonnosti neklesl.

Říkal jste, že nejste zdejší, odkud tedy jste?

Z menšího města několik kilometrů odtud.

A že tu jste sám?

Taky to tak vyšlo. Podobně, jako ve vašem případě. Původně jsem tady měl bejt s kámošem, ale něco mu do toho vlezlo. Možná by sem taky přivedl svou přítelkyni, se kterou jsem, na rozdíl od vašeho případu, docela dobrý kamarád. Myslím, že bysme se tu nenudili. Je pak pravděpodobný, že by mě stejně přemlouvala, abych se tu s někým seznámil... což vlastně činím i bez její pomocí. Snad se mi to daří.

Jde vám to.

Krásně se usmíváte. Sluší vám to, mimochodem.

Děkuju. Vy taky nejste k zahození.

To potěší. Mimochodem, vy se nějak znáte s barmanem? Omlouvám se, ale nemohl jsem si nevšimnout, že jste se spolu občas dali do řeči a hádám, že to nebyla běžná konverzace mezi zákaznicí a zaměstnancem.

Jsme jen staří známí. To víte, když tu jsem víceméně každej tejden, tak se s místníma celkem seznámíte a trochu sblížíte. Shodou okolností mě s ním seznámila právě kamarádka, která tu se mnou dneska měla být. Mám dokonce takovej dojem, že jejím původním plánem bylo, že by nás dala dohromady, ale nevyšlo to.

A mohu se zeptat, v čem byl problém?

Nějak jsme si nesedli. Pokud vím, tehdy byl snad po rozchodu. Bylo to nějak blbě naplánovaný... A teď je snad dokonce už někoho má, pokud se nepletu.

Omlouvám se, ale upřímně jsem rád, že vám to nevyšlo. Třeba to nám dvěma vyjde. Z mýho pohledu naše dosavadní seznámení nemá přímo špatnej začátek. Ba naopak.

Můžu vás uklidnit, milý pane, že vaše nadšení ráda sdílím. Vaší společnosti si vážím a je mi milá. Lepší něco, nežli tady tvrdnout o samotě.

Do jejich konverzace se se svou poznámkou přidal barman: Sama bys tady netvrdla.

Vzal to s humorem a nebral si to příliš osobně, byť ho moc nepotěšil fakt, že je očividně poslouchá, ale záhy uznal, že to prostě nešlo. Barman se sice do cizích rozhovorů u baru neplete, ale nejspíš je, nebo přinejmenším některé, chtě nechtě zaslechne. Se svou poznámkou byl ale neškodný a jejich společnou konverzaci příliš nijak nenarušil.

Všiml si, že dopila svůj drink. - Můžete jí dát to samé ještě jednou? Na mě.

To nemusíte...

Ale jděte. Tuhle příležitost, pozvat vás na drink, mi nerozmluvíte.

Poté, co k ní přistála další dávka pití, se na něj lehce svůdně podívala: Nemůžeme si, konečně, tykat?

Bude mi ctí. David.

Veronika. Těší mě.

Krásné jméno. Doufám, že mi tvoje jméno přivede vítězství, jak to z jeho původně řeckýho významu vyplývá.

Heleme se, jseš i chytrej.

Předpokládám, žes to nejspíš nevěděla.

Přinejmenším tušila. Každý by měl, alespoň podle mě, trochu vědět, co jeho jméno znamená. Mnohdy se tím naznačuje jeho charakter. Přiznám se, že v případě tvýho jména mě napadá jen David a Goliáš.

Máš pravdu. Kromě toho, podle nějakýho zaniklýho jazyka to snad znamená „náčelník“. A podle lidovýho původu slov to je zase třeba „miláček“.

Nemáš k němu daleko. - Tímhle komplimentem ho překvapila, ale potěšila.

Jinak těch Davidů, kromě toho biblickýho, je víc. Třeba ten Michelangelův.

Myslíš tu nahatou sochu?

Přesně tak.

A co vlastně děláš, že toho tolik víš?

Živím se psaním, jsem spisovatel. Jinak jsem vystudoval literaturu a kulturu.

Bezva. A dá se psaním uživit?

Pokud jseš jako Viewegh, tak jo. Ale já spíš preferuju populárnější literaturu s nějakým hlubším sdělením. Aby to čtenářem jen neproběhlo.

To je fakt. Aspoň z toho maj čtenáři i něco víc.

Právě.

Takže je možný, že třeba něco napíšeš o našem seznámení tady na baru?

Pravděpodobně. Doufám, že by ti to třeba nevadilo.

Ne. Zdá se mi to naopak milý.

Povídka s názvem: Letní seznámení na baru.

To zní hezky. A jak to dopadne?

Doufám, že co nejlépe.

Budu ráda.

Jen mi chybí hlubší rozměr... Aby to nebyl romantickej kýč.

Tyhle příběhy si to ale vyžadujou, o tom to prostě je.

Tak fajn.

Autor: Petr Hrudka | sobota 12.7.2014 15:30 | karma článku: 7.05 | přečteno: 463x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Letní povídka

Danka Štoflová

Jak mi ďábel láskyplně olíznul ruku!

Vdala jsem se za Tammyho, čerokézského indiána, žijícího v New Yorku. Ukázal mi, že život je zvláštní a mnoho věcí nevidím. Jenže já jsem česká holka a vím toho dost. Každý v New Yorku má svého psychoterapeuta, je drahý a k ničemu

27.6.2022 v 13:00 | Karma článku: 46.36 | Přečteno: 10305 | Diskuse

Danka Štoflová

Kulový blesk - aneb Nedám ti svůj hrnec!

Vdala jsem se za Tammyho, přímého potomka čerokézských indiánů. Žijeme v Severní Karolíně, na úpatí Great Smoky Mountains. Indiáni jsou pověstní svojí mlčenlivostí. Tak přesně ta mi leze děsně na nervy.

23.6.2022 v 10:31 | Karma článku: 46.20 | Přečteno: 5610 | Diskuse

Lucie Hejnalová

Na kole kolem a okolo

Pravidelně jezdím na kole. To v mém případě znamená, že si pravidelně jednou za cca 15 let koupím kolo, doladím výbavu a namlouvám sama sobě, jak budu pořád jezdit a kolo se stane mou nedílnou součástí. Hahaha.

22.6.2022 v 17:15 | Karma článku: 15.09 | Přečteno: 369 | Diskuse

Danka Štoflová

Rozkošná sexy piha, přímo pod zadkem!

Vdala jsem se za Tammyho, přímého potomka čerokézských indiánů. Žijeme v Severní Karolíně poblíž indiánské rezervace, snad šťastně. Byla jsem a vždycky budu žárlivá. I když vím, že kolečka osudu zapadla přesně na ta správná místa.

16.6.2022 v 10:53 | Karma článku: 47.11 | Přečteno: 16284 | Diskuse

Danka Štoflová

O dívce jménem Faith

Vdala jsem se za indiána z kmene Čerokí, a žijeme v Severní Karolíně poblíž Národního parku Great Smoky Mountains.Indiáni věří, že osudy lidí a naší planety se odvíjí v cyklech.V cyklech zvláštních a neuvěřitelných, až srdce bolí.

14.6.2022 v 9:20 | Karma článku: 46.18 | Přečteno: 4928 | Diskuse
Počet článků 93 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2045

Literární, filmový, hudební, divadelní, snad i výtvarný fanoušek s nepříliš tradičním náhledem na věci.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...